1. noc
Přílet na Kubu a italský masový vrah dobrodincem

Když si teď zpětně v hlavě přemítnu, co za auta jezdí na Kubě, jsem překvapený úspěšným přemístěním se z Dominikánské republiky na Kubu letadlem Kubánských aerolinek .

Je mezi druhou a třetí ranní, držíme se poblíž podezřelého italského prodavače bižuterie, který nám slíbil pomoc s hledáním ubytování (ve 3 hodiny ráno). To, že najdeme takhle v noci naše předem rezervované ubytování v centru Santiago de Cuba a také to, že kvůli jednodennímu zpoždění letadla nevíme jestli nás vůbec očekávají, nás navádělo k důvěře tomuto potenciálnímu masovému italskému vrahovi.

Odevzdáváme poslední formulář na letišti a už se řítíme k východu. V tom mě a Péťu zastaví policie a odvedou si nás bokem. „Bágly před sebe, stát a nehýbat se…“ Vlčák, přibližně 2 metry vysoký a 5 metrů dlouhý k nám kupodivu cítí netyčnost a nebo mu smrdí moje ponožky, ale pročichlý nás má dřív než se standardní jepice stačí zeptat maminky na … cokoliv. A už pádíme za Italem než se nám ztratí… kde jeee? Vykašlal se na nás…

„HELE!“ …. leknu se a podívám se za sebe, mluví na nás Italián. „Policie při prohledávání zničila příteli tašku, takže musíme vyplnit formuláře se stížností a další věci. Počkejte na nás před letištem…“  a odchází s policií a svým kamarádem někam do jiné místnosti. Takže to máme nedůvěryhodného masového vraha, převozníka bižuterie s Dominikánské republiky na Kubu, který má problémy s policií na letišti a tvrdí, že si chce stěžovat, že kamarádovi poničili tašku při prohledávání. Hmmm… tak to na něj asi počkáme před letištěm.

A víte kdo čeká ještě před letištěm? Taxíkář s cedulí:

Petra a Andy

S úsměvem na tváři se vychvaluje, že tu čekal už včera. Tak je možná retardovaný, že se tomu ještě směje a nebo jsou hold na Kubě hodní lidé 🙂

Italián říkal, taxi z lětiště Vás bude stát 15 CUCů (cca 15 dolarů) a ubytování se dá sehnat za 18-20 CUCů za noc. Vyzbrojený těmito cennými informacemi kývám taxíkářovi na 20 CUCů a majitelce ubytování kývám na 25 CUCů.

Ubytování v Santiago de Cuba

Než stihneme říct Buenas noches (dobrou noc) paní domácí, které jsme ihned začali přezdívat Frida a která na nás celou dobu čekala a s úsměvem na tváři nás ubytovala (že by byla taky retardovaná?), si objednáváme snídani na ráno (4 CUCy na osobu).

Půl čtvrtý ráno… čas jít spát…

… a probudit se k tomuhle:

jo, jsou tam taky… vajíčka…