1. – 3.  den
Santiago de Cuba 

Italián průvodcem a návrat do minulosti

Probouzíme se na Kubě, naboucháme si pupky obrovskou snídaní a vyrážíme do centra. Naše casa particular (ubytování – soukromý dům) je od centra pouhých 20 minut pešky. Nevím jestli je Santiago de Cuba celé takové špinavé a mdlé nebo jen v naší čtvrti, takže podupkáváme tak trochu s nejistotou.

Santiago-de-Cuba-19-1024x660 Kuba <br>kapitola 2

Konečně v centru. Míjíme stánky se suvenýry a objevujeme se na boulevard ulici se spoustu obchůdků. Najdeme bižuterii Italiána, kterému jsme utekli z letiště a možná i z vražednických spárů. Vysvětlili jsme mu, že nás vyzvedli na letišti a že jsme tedy rovnou využili příležitosti se ubytovat. Hned se plácl do čela, když jsem mu řekl, kolik jsem za odvoz z letiště zaplatil. Ve svém krámku mávl rukou na svou pomocnici a vyrazil nás provést městem Santiago de Cuba. Koupil nám exotickou limonádu, ukázal nám, kde výhodně vyměnit peníze, vzal nás představit do jedné restaurace, kde jim vysvětlil, že příjdeme večer na večeři a že budeme platit kubánské ceny a ne turistické ceny. Manažerka restaurace k nám přistoupila, prohlédla si nás od shoru dolů a kývla na nás, že si nás bude pamatovat a že jsme večer očekáváni.

Santiago-de-Cuba-22-1024x618 Kuba <br>kapitola 2

Itilián nás zve na druhý den na oběd do restaurace jeho kamaráda (taky Itala). Snažím se ho alespoň pozvat na kávu, abychom mu nějakým způsobem vrátili jeho pohostinost. „Ne, děkuji, teď ne… později uvidíme…“. Tahle jeho reakce samozřejmě opět sepla mé paranoické mozkové centrum (které od Dominikánské republiky naboptnalo jak čerstvě zalitý kuskus). Loučíme se s Italiánem, že zbytek města si už v klidu projdeme sami a že se uvídíme zítra.

Procházka v Santiago de Domingo je příjemná, všechno je tu jako by se zastavil čas někde v sedmdesátých letech. Včetně front před obchody. Na jídlo mají Kubánci poukázky a dostávájí příděl zdarma (rýži, chleba, olej atd.) podle počtu rodinných příslušníků. Na černém trhu pak vyměnují a kupují zbytek.

Všude přítomný Fidel a Che je místy až groteskní. 4 věci na výběr v lékarně je spíš naopak pohled smutný. A pak tu najdete i kavárny, které mají otevřeno 24 hodin denně. To že nemají kafe a ani nic jiného na výběr, je věc druhá. Stejně jako legendární fast food řetězec Rapido (v překladu Rychle) – o tom už jsme se dočetli z internetu od jiných cestovatelů, že jsou opravdu rychlí. Tako jako v ostatních krámech nemají nic na výběr a tak odtamtud rychle vypadnete se stejně prázdným žaludkem, jako jste tam dorazili.

Při procházením postranních uližek jsme narazili i na úžasnou vyhlídku, kde je zakázáno používat fotografické aparáty (případně za poplatek). To jsem si přečetl až potom, takže jsem pořídil pár fotek i video.

Santiago-de-Cuba-36-1024x452 Kuba <br>kapitola 2

 

Restauraci s nádherným výhledem na Santiago de Cuba, kde nám zařídil rezervaci Italián, jsme ještě tentýž večer navštívili, manažerka si nás pamatovala a ceny jsme měli skutečně kubánské. Například za Cuba libre, Piňakoládu a jakékoliv podobné pití jsem zaplatili v přepočtu 30 Kč. Jídla byla v přepočtu okolo 60-80 Kč. To samé jsme zažili i následující den při obědě, kdy jsme náhodou objevili restauraci na střešní terase. Opět kubánské ceny. To bylo na Kubě také naposled. Večer jsme byli v další restauraci a tam jsme turistické ceny již měli (Cuba libre za 75-100 Kč).

Santiago-de-Cuba-46-1024x474 Kuba <br>kapitola 2

Santiago-de-Cuba-75-1024x273 Kuba <br>kapitola 2

Vypadalo to, že v Santiago de Cuba budeme muset zůstat o něco déle než jsme čekali. Na autobusovém nádraží nám oznámili, že lístky do turisticky proslulého Trinidad jsou již na další den vyprodaný a tak musíme počkat až na den přesdalší nebo jet nočním autobusem. Ano lístky na autobus vždy kupovat na Kubě minimálně den předem a jak vidíte ani to někdy nestačí.

Zvolili jsme tedy cestu nocí a ušetřili tak za ubytování. Navíc jsme získali i další časový prostor vychutnat si ještě trochu ze Santiago de Cuba, které se pro mě osobně stalo svou syrovostí jedno z nejoblíbenějších míst na Kubě.

Santiago-de-Cuba-11-1024x312 Kuba <br>kapitola 2

Na turisty zde skoro nenarazíte, protože má město pověst podvodníků a zlodějů. To nás také inspirovalo k optání se Fridy na její názor na Italiána. „Rozhodně to není bezpečné, Italiáni tady v Santiago de Cuba, nevíme proč, tohle dělají, pomáhají lidem a pak si řeknou o peníze.“ 

S Italiánem jsme se už neviděli a restauraci jeho přítele jsme s ním nenavštívili. Jeho snaha nám bezdůvodně pomoci mohla být daná jeho přátelskou povahou a nebo taky ne. Peníze od nás žádné nedostal, za to jsme mu poslali pohled z Havany 🙂

 

Do článku se nevešli fotografie z návštěvy hřbitova, které jsou na samostané stránce:

Fotogalerie Santiago de Cuba – Hřbitov.

Santiago-de-Cuba-66-1024x678 Kuba <br>kapitola 2